***
Štefánikova hvězdárna
observatory.cz > Encykplopedie > Sluneční soustava

Komety

Původně se soudilo, že komety jsou jevy v ovzduší. Bylo to roku 1577, kdy Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku při svých měřeních zjistili, že kometa je dál než Měsíc a jde tedy o nebeské těleso.

Typická kometa by se dala popsat jako "obří špinavá sněhová koule", tedy slepenec prachu a ledu veliký maximálně několik desítek kilometrů. Vznikla pomalým shromažďováním ledových krystalků a prachových částeček a je vlastně rezervoárem původního materiálu, který zbyl po tvorbě planet a Slunce.

Toto takzvané kometární jádro v sobě shromažďuje prakticky celou hmotnost komety, která se odhaduje na 1011 až 1017 kilogramů. V této podobě není z pozorovatelského hlediska příliš zajímavé. Pokud se ale na své dráze začne přibližovat ke Slunci, dochází k uvolňování atomů plynu a částeček prachu. Kometa vytváří komu (jakousi prachoplynnou atmosféru) a ohon a stává se výraznou - pozorovatelnou. Zároveň ale kometa takto ztrácí materiál. Některé z komet proletí jednou kolem Slunce a vydají se na pouť mimo sluneční soustavu. Jiné se ke Slunci pravidelně navracejí a v takovém případě počet návratů, které kometa vydrží, závisí na tom, jak blízko k naší centrální hvězdě se kometa přibližuje a kolik materiálu má.

Asi nejznámější periodickou kometou je kometa Halleyova. Edmond Halley první usoudil, že kometa z let 1531, 1607 a 1682 je jedno a to samé těleso. Předpověděl její návrat na rok 1759, bohužel se ho však nedožil. Halleyova kometa se ke Slunci vrací jednou za 76 let, naposledy jsme ji mohli pozorovat v roce 1986.

Komety vznikly během raných fází vývoje sluneční soustavy. Pocházejí z tzv. Oortova oblaku, který předpokládáme ve vzdálenosti až do 120 000 astronomických jednotek od Slunce, nebo jsou to tělesa Kuiperova pásu, který leží za drahou planety Neptun.

Většina komet je slabá pro pozorování okem. Těch opravdu jasných vlasatic, na které vzpomínáme ještě roky, je opravdu málo. V devadesátých letech minulého století byly takové dvě - Hale-Bopp (1997) a Hyakutake (1996).

Halleyova kometa při svém návratu v roce 1986.
Kometa Hyakutake.
Kometa C/2001 Q4 (NEAT) vyfotografovaná
11. května 2004 na naší hvězdárně.
Setkání americké sondy Deep Impact s kometou
Tempel 1 v představách umělce. K setkání má
dojít 4. července 2005.
Základní data:
Předpokládaný počet až 1012
Známé komety více než 2000
Velikost:
jádra do 101km
komy až 105km
ohonu až 108km
Hmotnost kometárního jádra 1014kg