***
Štefánikova hvězdárna
observatory.cz > Encykplopedie > Hvězdy

Dvojhvězdy a vícenásobné hvězdy

Dvojhvězdy a vícehvězdy patří k nejjednodušším hvězdným asociacím. Jedná se o hvězdy, které jsou relativně blízké, jejich vzdálenosti se neudávají ve světelných rocích jak je běžné v mezihvězdném prostoru, ale spíše v astronomických jednotkách, sloužících spíše pro popis vzdáleností ve sluneční soustavě. Hvězdy mají společné především místo vzniku a také obíhají okolo společného těžiště, podobně jako například planety obíhají okolo Slunce. Oběžné doby se pohybují od několika dní po stovky let.

Nejznámější dvojhvězdy jsou dokonce rozpoznatelné pouhým okem, jako například dvojice Alcor-Mizar v souhvězdí Velké medvědice. Tisíce dalších odhalí dalekohled. Je na první pohled překvapivé, že takovýchto soustav je na obloze vysoké procento a záleží pouze na přesnosti měřících metod, zda těsné dvojhvězdy odhalí. Ačkoli to není na první pohled zřejmé, většina hvězd, které na obloze pozorujeme, jsou ve skutečnosti dvojhvězdy. Slunce je v tomto smyslu relativně výjimečné, neboť dvojhvězdu netvoří - žádnou další hvězdu v našem bezprostředním okolí nepozorujeme.

Vícenásobné hvězdy se nemusí nutně omezovat pouze na dvojice hvězd, známé jsou i čtyřhvězdy (epsílon Lyry), nebo dokonce šestihvězdy (Castor v souhvězdí Blíženců). Většina těchto vícenásobných hvězd už ale není ze země rozlišitelná ani největšími dalekohledy a byly zjištěny nepřímými metodami, například analýzou spekter. Opticky rozeznáme obvykle dvě nebo tři složky.

Jednotlivé hvězdy soustavy se však mohou diametrálně lišit, a to nejen hmotností a svítivostí, ale i průměrem a povrchovou teplotou. Není výjimkou, že dvojhvězdu tvoří zářivý obr spolu s bílým trpaslíkem (Sirius v souhvězdí Velkého psa), nebo že i v malém dalekohledu pozorujeme výrazný barevný rozdíl složek (Albireo v Labuti).



Dvojhvězdy na snímku oblohy