Měsíc můžeme v červenci na večerní obloze pozorovat od 15. do 27. července. Nejlepší pozorovací podmínky nastanou kolem 19. července, kdy je Měsíc v první čtvrti. Toto období je vhodné zejména pro pozorování povrchových útvarů na Měsíci, neboť na rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) vrhají útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 27. července), vynikne plastičnost měsíčního povrchu. V srpnu je pro pozorování Měsíce rovněž vhodné období od 15. do 27. První čtvrt nastává 18. srpna, úplněk 26. srpna.

V pátek 27. července nastane úplné zatmění Měsíce, které se však odehraje poměrně nízko nad naším obzorem. Měsíc u nás toho dne vychází ve 20:28, tedy těsně po začátku částečného zatmění (nastane ve 20:25). Začátek úplného zatmění připadá na 21:30 a maximální fáze zatmění nastává ve 22:21. Úplné zatmění končí ve 23:13 a částečné v 0:19. Z polostínu Měsíc vystoupí v 1:29, ale tato závěrečná část zatmění je téměř nepozorovatelná.

Na červencové večerní obloze spatříme dvě největší planety sluneční soustavy Jupiter a Saturn, a brzy zvečera rovněž planetu Venuši. V srpnu již uvidíme po celý měsíc pouze Saturn, Jupiter bude dobře pozorovatelný pouze v první polovině měsíce. Venuši na srpnové obloze vystřídá planeta Mars.

            Na červencové a srpnové obloze můžeme najít dostatek zajímavých objektů hvězdného vesmíru, jež lze pozorovat zejména za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší pozorování. Zajímavými objekty jsou například dvojhvězdy Albireo v souhvězdí Labutě nebo Epsilon v Lyře. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula a Štítu, kde najdeme zástupce obou typů – hvězdokupu kulovou s označením M 13 a hvězdokupu otevřenou s označením M 11. Dalším zajímavým objektem je prstencová mlhovina M 57 v souhvězdí Lyry. Vzdálené galaxie M 81 a M 82 můžeme vyhledat ve Velké medvědici.

Na denní obloze lze sledovat Slunce. Dalekohledem, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce pozorovatelné sluneční skvrny, speciální chromosférický dalekohled pak odhalí sluneční protuberance.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.

STÁLÁ VÝSTAVA

Astronomická výstava, jejíž součástí jsou interaktivní exponáty, optické pokusy, historické přístroje i počítače s astronomickými animacemi.

Akademie vesmírných cestovatelů

Štefánikova hvězdárna v Praze pořádá astronomický kroužek pro zvídavé žáky 6. - 8. tříd. V průběhu devadesátiminutových lekcí, které se konají vždy jednou týdně v odpoledních hodinách, děti zábavnou formou v rolích vesmírných cestovatelů prozkoumají blízký i vzdálený vesmír a získají odpovědi na své otázky, budou pozorovat oblohu dalekohledy hvězdárny, navštíví planetárium, hvězdárnu v Ďáblicích i observatoř Astronomického ústavu v Ondřejově. Na závěr získají osvědčení "vesmírných cestovatelů" a ten nejlepší z absolventů malý dalekohled pro první samostatné toulky vesmírem.

Zájemci o astronomii v uvedeném věku, kteří by chtěli kroužek navštěvovat, získají bližší informace na telefonním čísle 257 320 540, kde také přijímáme přihlášky dětí do kroužku.