<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0"
					xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
					xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
				  >
<channel>
<title>Štefánikova hvězdárna - novinky z astronomie</title>
<link>www.observatory.cz/news/</link>
<description><![CDATA[Novinky z astronomie a fyziky připravované na Štefánikově hvězdárně ve spolupráci se serverem aldebaran.cz]]></description>
<pubDate>Thu, 17 May 2012 12:57:01 +0200</pubDate>
<language>cs</language>
<item>
<title>Nejcitlivější sluneční observatoř SDO filmuje sluneční tornáda</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/nejcitlivejsi-slunecni-observator-sdo-filmuje-slunecni-tornada.html</link>
<pubDate>Tue, 08 May 2012 08:38:47 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[<p>O zcela výjimečné sluneční observatoři nové generace jsme informovali v roce <a href="http://observatory.cz/news/sdo---nejcitlivejsi-vesmirna-observator-pro-vyzkum-slunce.html">2010</a>. Observatoř má jednoduchý název SDO (<em>Solar Dynamics Orbiter</em>) a létá nad  našimi hlavami od února roku 2010. Letos jsme oslavili dvouleté výročí práce  této mimořádné družice. Čtveřice dalekohledů o průměru 20 cm fotografuje  Slunce na různých vlnových délkách každých 12 s. Dosud žádný přístroj nebyl  schopen chrlit snímky s takovou frekvencí. Těsně po sobě jdoucí záběry umožňují  vytvářet videosekvence časového vývoje nejrůznějších útvarů při povrchu Slunce  se zcela mimořádným rozlišením. Takřka v přímém přenosu se můžeme dívat na vývoj  protuberancí, erupcí, koronálních výronů látky i dalších rychlých dějů.</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>Model magnetosféry Merkuru a sonda MESSENGER</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/model-magnetosfery-merkuru-a-sonda-messenger.html</link>
<pubDate>Mon, 23 Apr 2012 11:22:15 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[<p>Sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging), která startovala 3. srpna 2004, se v březnu 2011 dostala na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a stala se tak jejím prvním satelitem. Vůbec první pozorování Merkuru přinesla sonda Mariner 10<span id="Tp200.1" class="hint"><strong> </strong></span>, která v roce 1974 absolvovala dva průlety kolem Merkuru a přinesla první detailnější fotografie a údaje o magnetickém poli nejmenší planety sluneční soustavy.</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>Pulzar obřím permanentním magnetem?</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/pulzar-obrim-permanentnim-magnetem-.html</link>
<pubDate>Mon, 16 Apr 2012 12:52:46 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[<p>Když Jocelyn Bellová a Antony Hewish 28. listopadu 1967 pozorovali první pulzar, později nazvaný PSR B1919+21, bylo jim hned jasné, že objevili něco velmi záhadného. Od té doby lidstvo v poznání pulzarů pokročilo, přesto ale tento druh neutronové hvězdy, který pravidelně bliká převážně v radiovém oboru kvůli skloněné ose jejího magnetického dipólu vůči ose rotace, je stále zahalen mnoha tajemstvími.</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>Oblak prolétávající kol centrální galaktické černé díry</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/oblak-proletavajici-kol-centralni-galakticke-cerne-diry.html</link>
<pubDate>Wed, 11 Apr 2012 01:40:34 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[<p>V jádru naší Galaxie je usazena obří černá díra. Jde o objekt hmotnostně srovnatelný se čtyřmi miliony Sluncí<span id="Tp311.1" class="hint"><strong> </strong></span>a poloměrem menším než 50 milionů km. Tento centrální objekt je ztotožňován s rádiovým zdrojem Sagittarius A, který lze také nepřímo pozorovat z dynamiky okolních hvězd. Hvězdy, z jejichž pohybu lze dopočítat vlastnosti centrální černé díry, jsou zde nahloučeny do jakési centrální hvězdokupy.</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>Rydbergovy atomy simulují trojanské asteroidy</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/rydbergovy-atomy-simuluji-trojanske-asteroidy.html</link>
<pubDate>Tue, 27 Mar 2012 01:09:26 +0200</pubDate>
<description><![CDATA[<p>Kromě známých objektů, jako jsou planety<span id="Tp844.1" class="hint" style="top: 419px; left: 140px; visibility: hidden;"><strong></strong></span>, komety<span id="Tp484.11" class="hint" style="top: 421px; left: 140px; visibility: hidden;"><strong></strong></span> a planetky<span id="Tp971.21" class="hint" style="top: 422px; left: 140px; visibility: hidden;"><strong></strong></span> hlavního pásu<span id="Tp1481.31" class="hint" style="top: 426px; left: 187px; visibility: hidden;"><strong></strong></span> se v naší sluneční soustavě nachází řada dalších kategorií objektů, mezi něž patří i Trojané, skupinka asteroidů obíhajících Slunce před a za planetou Jupiter. Trojané, řádově tisíce planetek, se nacházejí v Lagrangeových bodech<span id="Tp654.51" class="hint"><strong></strong></span> L4 a L5 soustavy Jupiter-Slunce. Lze nalézt podobné chování elektronů<span id="Tp687.61" class="hint"><strong></strong></span> v samotném atomu<span id="Tp427.71" class="hint"><strong></strong></span>?</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>2012 – když vybuchne supernova III</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/2012---kdyz-vybuchne-supernova-iii.html</link>
<pubDate>Mon, 19 Mar 2012 10:30:13 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[<p>Výbuch supernovy je dramatickou událostí, která významně poznamená své okolí do vzdálenosti mnoha stovek světelných roků<span id="Tp337.1" class="hint"><strong> </strong></span>. Rázová vlna, vznikající šířením vyvrženého materiálu rychlostmi až tisíckrát většími, než je rychlost zvuku v daném prostředí, ohřívá mezihvězdný plyn a prach ...</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>2012 – když vybuchne supernova II</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/2012---kdyz-vybuchne-supernova-ii.html</link>
<pubDate>Fri, 09 Mar 2012 03:31:51 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[<p>V minulém čísle bulletinu jsme se seznámili se závěrečnými fázemi vývoje osamocených hvězd, při kterých se jejich jádro za dramatických okolností zhroutí doneutronové hvězdy<span id="Tp234.1" class="hint" style="top: 447px; left: 140px; visibility: hidden;"><strong></strong><em></em></span>. Tento typ kolapsu popisujeme souhrnně jako výbuch supernovy typů II, Ib nebo Ic. Naproti tomu existují supernovy, jež se od těch výše uvedených liší podobou svého spektra (narozdíl od supernov typu II v nich nepozorujeme spektrální čáry vodíku<span id="Tp986.11" class="hint"><strong></strong></span>, od typů Ib a Ic je odlišuje přítomnost čar křemíku<span id="Tp1069.21" class="hint"><strong></strong></span>), a také mechanizmus jejich vzniku je zcela odlišný. Řeč je o supernovách typu Ia.</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>2012 – když vybuchne supernova I</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/2012---kdyz-vybuchne-supernova-i.html</link>
<pubDate>Fri, 09 Mar 2012 03:35:12 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[<p>V souvislosti s mediálně propíraným tématem údajného konce světa dne 21. 12. 2012 je často zmiňován výbuch supernovy,  která svým zářením rozsvítí  	noční oblohu do denního jasu a připraví  zemský povrch o vše živé. Je takový  	scénář možný? A co je to vlastně  supernova? V následujících dvou dílech  	bulletinu probereme téma  supernov podrobněji a odhalíme některé mýty, jež  	toto téma obestírají.</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>Miniraketoplán IXV – předzvěst raketoplánu pro Evropu</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/miniraketoplan-ixv---predzvest-raketoplanu-pro-evropu.html</link>
<pubDate>Sun, 26 Feb 2012 10:15:05 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[<p>Po nedávném ukončení amerického programu vesmírných raketoplánů vznikla  díra na  	poli kosmické dopravy. Výpravy do vesmíru už nejsou výsadou  pouze velkých  	hráčů, jako jsou USA nebo Rusko...</p>]]></description>
</item>
<item>
<title>SESAME – nový vědecký komplex na středním východě</title>
<link>http://www.observatory.cz/news/sesame---novy-vedecky-komplex-na-strednim-vychode.html</link>
<pubDate>Mon, 20 Feb 2012 05:27:55 +0100</pubDate>
<description><![CDATA[<p>V Jordánsku, na středním východě, roste nové vědecké centrum, jehož ústředním  	přístrojem bude <span class="tip">synchrotron</span> schopný urychlit elektrony na energii 2,5 <span class="tip">GeV</span>...</p>]]></description>
</item>
</channel>
</rss>
